V posledních letech Evropa trpěla pravidelnými teroristickými útoky. V některých případech mluvíme o šílených sebevražedných bombových atentátech, v jiných o pečlivě plánovaných operacích, za nimiž stojí silné teroristické skupiny. Hlavním cílem vůdců většiny evropských zemí bylo zakázat takové organizace, avšak s populací 500 milionů lidí je velmi obtížné ověřit absolutně každého. Na kontinentu existuje dnes řada teroristických skupin. Tento seznam bude zahrnovat skupiny, které jsou oficiálně označeny za teroristické skupiny a děsí obyvatele starého kontinentu.
1
Revoluční boj
Řecká organizace „Revoluční boj“ je obviněna z četných explozí, mimo jiné nedaleko amerického velvyslanectví v Řecku, kdy byl v roce 2007 vržen granát poblíž budovy. Při výbuchu naštěstí nedošlo k obětem, ale řecká vláda oznámila odměnu ve výši 1 milionu USD za veškeré informace o útoku.
Revoluční boj se drží levicových radikálních myšlenek zapojených do anarchismu, komunismu a anti-globalizmu. První zmínka o této teroristické skupině se datuje do roku 2003, kdy Revoluční boj požadoval odpovědnost za výbušniny zasadené v soudní síni.
V poslední době nebylo o skupině slyšet nic, ale nedošlo k žádnému oznámení o rozpuštění revolučního boje. Důvodem poklesu aktivity může být zatčení jednoho z vůdců Běloruské republiky, Panayoty Rupy. Nyní je tato organizace považována za teroristickou v Evropě i v USA.
2
Přední strana revolučního lidového osvobození
Sformovaný v Turecku v 70. letech byl RNOPF původně nazýván Revoluční levice, ale po rozdělení v polovině 90. let změnila strana svůj název na současnost. Je klasifikována jako nelegální politická strana a teroristická skupina, která je zakázána nejen v Turecku, ale také v jiných zemích Evropy a Spojených států.
Od samého začátku své existence se revoluční levice a později RNOPF držely extrémně levicových názorů marxisticko-leninského smyslu a spáchaly řadu násilných akcí zaměřených na destabilizaci situace v zemi. Podzemní boj RNOPF spočíval v pokusech o armádu a policii, která měla podle vůdců organizace pomáhat při formování marxistického státu.
Je zakázáno, že RNOPF je stále aktivní, ale úřady nemohou (ne překvapivě) pojmenovat místo jejich vyslání ani přesný počet členů skupiny. RNOPF těží z podpory dělnické třídy, která je velmi oblíbená v městských ghettech, jejichž obyvatelé opakovaně pomáhali členům organizace schovat se před úřady. RNOPF jsou také v přátelském vztahu s kurdským hnutím levicové politické orientace.
3
ETA (Euskadi Ta Askatasuna)
Název této organizace, přeložený do ruštiny, zní jako „Baskicko a svoboda“. V naší zemi je lépe znám pod zkratkou ETA. Myšlenkou organizace je oddělení Baskicka od Španělska, stejně jako návrat části území patřících Francii.
Navzdory relativně dobrým úmyslům (nikdo se nebude zavázat, že popře kulturní a jazykový rozdíl mezi Baskami a Španěly), jsou metody ETA po celém světě děsivé. Vrchol činnosti organizace dosáhl koncem 70. a začátkem 80. let 20. století, kdy bylo spácháno několik bomb, zabíjení a krádeží. Pouze polovina zločinů však sledovala ideologické cíle, zbytek byl obyčejný zločin a touha po zisku.
Během existence ETA bylo mnoho vedoucích skupin zabito nebo zatčeno. Nyní je asi 700 členů skupiny zatčeno, zatímco ne více než 50 z nich zůstává na svobodě, i když existuje jedna námitka. Poté, co získal několik křesel ve španělském parlamentu (to se nepotvrdilo, ale thebiggest.ru našel informace o zapojení koalice Amayur do baskických separatistů), vůdci ETA oznámili jejich rozpuštění v roce 2018. Navzdory těmto tvrzením španělské úřady nemají iluze, protože si uvědomují, že jakékoli kroky nechtěné protivládní koalicí mohou vést k novým útokům.
4
Rudá armáda
Ačkoliv frakce Rudé armády přestala existovat před více než 20 lety, je na seznamu zařazena kvůli činnosti jejích bývalých členů dodnes. Ačkoli dokument z roku 1998 odkazoval na rozpuštění frakce, je nepravděpodobné, že by její účastníci mohli radikálně změnit své názory a metody boje. Frakce Rudé armády získala slávu ve druhé polovině šedesátých let jako teroristická levicově radikální organizace působící na území Německa. Od NDR získala veškerou podporu a byla zodpovědná za řadu násilných činů namířených proti tehdejším politickým osobnostem.
Přestože důvodem vzniku RAF byl poválečný sentiment ve společnosti, násilné akce donucovacích orgánů proti mládeži a protimilitaristický postoj odsuzující americkou agresi ve Vietnamu, metody boje zvolené organizací byly nepřijatelné a trestné. Během teroristických útoků organizovaných v 70. a 80. letech 20. století civilisté často trpěli. Mezi akty RAF: žhářství supermarketů, únos, vraždy a vážná zranění civilistů, loupeže bank a sběrných vozidel, výbuchy.
Všechny výše uvedené akce měly vést západní Německo k marxismu. Historie vývoje RAF má tři generace svých členů zatčených a zabíjených. Moderní německé úřady se obávají nového kola organizační činnosti. Nepřímým potvrzením obav může být zadržení dvou bývalých členů skupiny, kteří se pokusili ukrást 1 milion EUR.
5
Organizace Mujahideenu íránského lidu
Tato teroristická organizace, známá pod několika jmény a zkratkami, mezi nimiž nejoblíbenější OMIN a MEK (Mujahhedin-e-Hulk). Jeho zařazení na seznam může být také sporné. Zaprvé byly dlouho vyloučeny ze seznamu teroristických skupin a zadruhé, jejich činy prakticky neovlivnily Evropu. Také v době existence OMIN došlo v evropské společnosti k vážnému rozdělení: někteří považovali skupinu íránských mudžahíden za teroristy, jiní je považovali pouze za bojovníky za svá práva.
OMIN vznikl v polovině 60. let a stanovil jako cíl boj proti íránské šahské společnosti a vytvoření beztřídního státu založeného na myšlenkách Karla Marxe. Přesto se nesnažili o komunismus, nýbrž o utváření tawheedské společnosti. Po svržení monarchické nadvlády v důsledku islámské revoluce na konci 70. let podporovala MEK protiamerické sentimenty, ale nová vláda byla pronásledována a terorizována. Mimochodem, existuje zajímavý článek o thebiggest.ru o zemích, kde komunistický režim funguje de jure.
Po sérii teroristických činů zaměřených na zničení členů vlády jsou MEK přesídleni do Paříže, které nasměrují útoky na íránské ambasády v Íránu. Následně se během války s Íránem reorganizovali do otevřeného vojenského sboru působícího na straně Iráku. Při odhalení íránského jaderného programu hrála klíčovou roli OMIN. Osud členů organizace byl žalostný: během íránsko-irácké války byla skupina poražena a zbývající účastníci byli podrobeni popravám a trestu smrti.
6
Kavkazský emirát
Původní název této bojové skupiny zní jako Kavkazský emirát. Na území naší země působila během druhé čečenské války a do jejího rozpuštění v létě 2016. Cílem organizace bylo vytvoření nezávislého islámského emirátu na severním Kavkaze, které jsou součástí Ruské federace.
Kaukazský emirát je nástupcem předchozích organizací, které se transformovaly ze skupin nacionalistického odporu na rozvětvené náboženské skupiny. Pokud původním cílem těchto skupin bylo oddělit řadu území od Ruska, byly aktivity kavkazského emirátu zaměřeny také na násilné šíření islámu. Metody nového vzdělávání byly mnohem krutější. Důvodem je jak zmenšení velikosti organizace (menší kontrola, větší teror), tak větší kontrola zavedená ruskými orgány.
Kavkazský emirát postupně ztratil svou již tak vzácnou podporu v regionu. Jejich autorita byla oslabena neustálými teroristickými činy, které vedly k četným ztrátám civilního obyvatelstva. Likvidace vůdců organizace a obecný pokles počtu vedly ke skutečnému rozpuštění skupiny.
Víte, která země vede v počtu sousedních států, které mají společnou hranici? Odpověď je zde!
7
Makedonský UChK
Druhým názvem této teroristické organizace je Národní osvobozenecká armáda. Na počátku Makedonie existovala na počátku dvacátých let a zastupovala zájmy albánského lidu a úřady jej označily za separatisty. Ačkoli vůdce UChK zdůraznil, že nesledovali cíle oddělení etnických albánských regionů od Makedonie, jejich otevřená konfrontace s armádou tohoto balkánského státu se ukázala jako opak.
V rámci nepřátelství na počátku 50. let makedonská UChK zajala některé regiony v severní a severozápadní části země. Na straně současné vlády se přihlásily země jako Bulharsko a Ukrajina a UChK podporovala síly NATO (nominálně).
Válka skončila spíše předvídatelně: síly Národní osvobozenecké armády se zavázaly odzbrojit výměnou za zastoupení svých členů v parlamentu Makedonie. Od té doby byla skupina považována za nefunkční, avšak někteří účastníci konfliktu v roce 2001 odmítli zradit své ideály a provádět podzemní aktivity. Před několika lety se domáhali odpovědnosti za dva teroristické činy a neúspěšně se také pokusili dobýt město Kumanovo.
8
Originální irská republikánská armáda
PIRA je poslední větev irské republikánské armády v chronologii, takže zkratku NIRA (New Irish Republican Army) lze často nalézt. Vznikl koncem 90. let na vlně nesouhlasu s příměří a dočasným mírem mezi katolíky a protestanty.
Členové PIR sledují staré cíle sjednocení Irské republiky se Severním Irskem, které je součástí Velké Británie. Počet teroristických buněk dnes nepřesahuje 300 lidí a jejich vliv není tak velký jako v době rozkvětu IRA, který otevřeně bojoval se zástupci royalistů.
Jak však bylo uvedeno výše, čím menší má skupina vliv, tím větší je teror. Zástupci PIRA jsou pro britskou vládu aktuální hrozbou. Podle společnosti Forbes roční příjem organizace přesahuje 50 milionů dolarů. Financování skupiny je možné únosem za výkupné, útoky sběratelů a loupežemi bank. Silná finanční situace nám umožňuje hovořit o dostatečné výzbroji PIRA, která je nyní schopna provádět řadu závažných teroristických činů srovnatelných svou silou s aktivitami svých předchůdců v 80. letech. A nedávné události v Brexitu mohou tuto skupinu posílit na pozadí nějakého zmatku. Mimochodem, existuje zajímavý článek o některých možných důsledcích Brexsitu na thebiggest.ru.
9
Dělnická strana Kurdistánu
PKK je multi-ideologická militantní organizace, která bojuje od konce 70. let o poskytnutí Kurdů politickým právům v Turecku. Ve skutečnosti Kurdistanská dělnická strana, která vytvořila vojenskou pobočku Lidových sebeobranných sil, vede tureckou vládu otevřený boj o poskytnutí autonomie nebo úplné nezávislosti Kurdistánu. Historie strany začala shromážděním malé skupiny studentů, která se později stala silnou organizací, která získala podporu od kurdské populace Turecka a dalších zemí.
Vzhledem k tomu, že Kurds tvoří více než 1/5 turecké populace, je podpora PKK opravdu obrovská. Vrchol PKK vidí v otevřeném vojenském konfliktu s tureckou armádou jediný způsob, jak dosáhnout politické rovnosti. S pokračující občanskou válkou v Sýrii se armáda PKK stává stále silnější. Dnes jsou jejich činnosti v Turecku a zemích Evropské unie a mnoha dalších státech uznávány za teroristy.
V Rusku není tato strana považována za extremistickou ani teroristickou. Ze zemí bývalé unie je PKK oficiálně zakázán pouze v Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Moldavsku.
10
Islámský stát
Může být docela neobvyklé vidět ISIS na seznamech evropských teroristických organizací, protože rozhodně nemají sídlo v Evropě. Jejich trestná činnost však zahrnuje rozsáhlá území, včetně zemí starého kontinentu. Dnes můžeme s jistotou říci o přítomnosti v některých evropských zemích - členech islámského státu, kteří tam unikli s emigranty, kteří prchají před válkou a deprivací. Opět nemá smysl popisovat „ideály“ ISIS ani historii jejich vývoje, protože všechny jejich činnosti jsou dobře známy.
Kdykoli v Evropě dojde v posledních několika letech k teroristickému útoku, ISIS za něj nese odpovědnost. Ne skutečnost, že jsou skutečně organizátory všech útoků, ale několik operací bylo přesně naplánováno členy této teroristické organizace. Můžete to považovat za konspirační teorii, ale řada státníků EU doporučuje pečlivější kontrolu uprchlíků, mezi nimiž mohou být islámští státní teroristé. Nedbalost v této záležitosti může vést k oživení činnosti zdánlivě „zlomené“ organizace.
Konečně
A to je mapa teroristických útoků, kde žluté tečky označují útoky teroristů v letech 1970-1999 a červené v letech 2000-2017. A které teroristické skupiny by podle vás měly být zahrnuty do tohoto seznamu? Podělte se o své myšlenky v komentářích k tomuto článku.
Autor: Maxim Svistunov