Německé vojenské velení vedené polním maršálem Wilhelmem Keitelem dne 7. května 1945 podepsalo ve francouzském městě Reims akt bezpodmínečné kapitulace německých sil. Vůdce sovětského státu Joseph Stalin trval na tom, aby byl hlavní akt kapitulace podepsán v Berlíně. V noci z 8. na 9. května byl takový dokument podepsán a nepřátelství bylo v Evropě oficiálně zastaveno. Ale některé vojenské jednotky Třetí říše pokračovaly v Evropě i po 9. květnu 1945. O těchto bitvách budeme hovořit v naší malé historické studii.
1
Sudety bojují
V hornaté oblasti Německa zůstaly významné bojové jednotky Wehrmachtu připravené na boj, které i po odevzdání německé armády nadále odolávaly.
Bitevní nacistické vojenské formace ovládaly většinu jihovýchodního Německa i území států sousedících s Německem. Ve vesnici Slivnitsa, 12. května 1945, během bitvy kombinované síly SSSR a USA donutily skupinu kapitulovat.
Bitva u Slivnitsy byla poslední velkou bitvou o odstranění nacistických vojenských formací, které pokračovaly v odporu.
Nezapomeňte si prohlédnout informační materiál o největších bitvách druhé světové války na thebiggest.ru.
2
Československá nacistická enkláva
Poslední velký střet sovětských vojsk s Němci mimo Sovětský svaz nastal 13. května 1945 v České republice.
Zůstala malá oblast, kde se soustředily velké nacistické síly. V důsledku bleskové bitvy byla skupina prakticky zničena a přeživší se vzdali vojákům Rudé armády.
Takže pro sovětské vojáky a důstojníky válka skončila v evropském operačním sále.
3
Kotel Courland
Linie Liepaja-Tukums v západní části Lotyšska soustředila velké nacistické síly, které se po skončení války odmítly vzdát.
Byl vytvořen tzv. Courland Cauldron, který ovládal zbytky armádní skupiny North, obklopené ze všech stran jednotkami Rudé armády.
V důsledku bojů 15. května se části kotle Courland vzdaly. Boj s pravidelnými jednotkami Wehrmachtu v SSSR přestal.
4
Polyanská bitva
Poslední hlavní vojenský střet spojeneckých sil s nacisty se uskutečnil poblíž jugoslávského města Polyana. V této oblasti se soustředily zbývající fašistické síly chorvatské armády, srbských evens a německých vojenských jednotek.
Tato skupina se pokusila proniknout do Rakouska, ale v důsledku bitvy 14. - 15. května 1945 byla opuštěna a prakticky poražena. Významnou měrou přispěl k porážce skupiny Jugoslávská lidová osvobozenecká armáda.
Po bitvě bylo na bojišti objeveno 310 těl příznivců fašismu. Mezi spojeneckými silami a jugoslávskými partyzány bylo zabito nebo zraněno asi 100 lidí.
5
Vyloučení kozáckého tábora
Během války v 1943, vojenské jednotky sestávat z Cossacks byly tvořeny jako součást Wehrmacht. Říkali jim Kosakenlager, který se doslova překládá do ruštiny jako tábor kozáků.
Na konci války byly tyto kozácké jednotky zablokovány v severní Itálii, ale odmítly kapitulovat. Kozáci rázně odolávali spojeneckým silám, které se několikrát pokusily likvidovat kotel.
Teprve 18. května 1945 se kozáci vzdali britským jednotkám a na britské ostrovy bylo posláno 24 tisíc vojáků a civilistů. Později byli na žádost vlády Sovětského svazu převezeni do SSSR v rakouském Linci.
6
Texelské bitvy
Na tomto nizozemském ostrově bylo vězení, které obsahovalo zajatého gruzínského vojenského personálu, který bojoval ve Wehrmachtu, ale nacisté ho podezírali z vlastizrady.
5. dubna 1945 se zajatci gruzínského praporu královny Tamary vzbouřili proti Němcům a zajali část ostrova. Hned první den zabili bývalí sovětští a poté němečtí vojáci více než 400 německých vojáků a ostříhali jim hrdlo nožem.
Německá vojska přistála na ostrově a bojovala s divokými bitvami s rebely. Kanadské přistání na Texelu porazilo německou posádku 20. května 1945. Povstalci byli zatčeni a později deportováni do SSSR.
Německé jednotky se vzdávají bez boje
Kromě vojenských jednotek, které po 9. květnu 1945 vedly aktivní spojenectví proti Spojencům, se objevili i ti, kteří se vzdali bez boje.
7
Kapitulace ostrova
Téměř současně, během 9. - 10. května 1945, se německé jednotky na evropských ostrovech vzdaly bez boje.
Na řeckých ostrovech Kréta a Rhodos se německé jednotky vzdaly večer 9. května, aniž by odolaly silám koalice Anti-Hitler.
Na Normanských ostrovech 10. května položili zbraně části Wehrmachtu, jakmile k nim přišla zpráva o kapitulaci Německa.
8
Flensburgská vláda
Na samém severu Německa, na konci války, byla vytvořena vojenská správa, která se pokoušela řídit území země, která ještě nebyla spojenci spojena. Tato správa šla v historii pod jménem Flensburgova vláda.
Vláda v čele s Karlem Doenitzem byla vytvořena den po Hitlerově sebevraždě a měla dostatečné prostředky k výkonu moci. K dispozici byly velké vojenské jednotky.
Nevykonali však aktivní nepřátelství a uvědomili si beznadějnost situace a 23. května se vzdali americkým a britským jednotkám.
9
Svalbardský ostrov
Posledními oficiálními vojáky Wehrmachtu, kteří se vzdají, je 9 německých vojáků a jeden důstojník uvízlý na Svalbardu. V srpnu 1944 byli posláni na sever, aby tam umístili meteorologickou stanici.
Měli rozhlasovou stanici, která ukončila své jídlo 29. dubna 1945, takže nevěděli o událostech v Evropě a nadále sloužili.
Byli náhodou objeveni norskými pečetníky a nahlášeny orgánům. Němečtí vojáci, kteří je přijeli zatknout, neodolali a 4. září 1945 se vzdali.
Souhrn
Na závěr si všimneme zajímavého faktu z jiné části světa. Junior poručík japonské inteligence 29 let pokračoval v boji na Filipínských ostrovech i po skončení druhé světové války. Jmenoval se Hiroo Onoda a on se vzdal úřadům na Filipínách až 10. března 1974. Během „jeho války“ zabili Japonci 30 a zranili 100 civilistů a armády. Onoda zemřela v roce 2014 ve věku 91 let.
Největší editoři vás požádají, abyste napsali komentáře a další bitvy s nacisty, k nimž došlo v Evropě po 9. květnu 1945, pokud jsme je nezmínili.
Autor článku: Valery Skiba